Z historie (Kaznějovský zpravodaj č. 1/2011)

Z historie - Kaznějovský zpravodaj 1/2011 str. 11-12

                                 

 

  •     Pohled na Kaznějov od nádraží někdy v roce 1951-52
  •     Několik zápisů vzniku a názvu obce

 

Pohled na  Kaznějov od nádraží někdy v roce 1951-52

Pohlednici vydal Orbis, natištěná cena 2,50 Kčs ( ve staré měně). Pohlednici jsme koupili v srpnu 1953, nalepili známku 30 haléřů ( v nové měně) a odeslali. Hlavní část snímku tvoří poválečné novostavby. Vpravo vidíme ještě neupravenou ulici ve svahu, dnes má název K Mistráku. Ulice vlevo ve svahu, dnešní Prokopovka ještě není ani v náznaku. Vzadu na horizontu pak vidíme mateřskou školu. Zcela vlevo dole, kde vidíme část domu, je přes pole málo znatelná pěšina. Tu užívali při spěchu na nádraží občané ze zobrazené části Kaznějova. Při chůzi k nádraží pak buď vpravo obcházeli "družstvo" (sklad obilí) a pak dál šli přes závory na nádraží nebo případně podlézali tunel pod nádražím.Ten však tehdy nebyl uzpůsoben pro průchod. Protékal jím potůček, takže se chodilo po kamenech, na horním konci se velmi snižoval, proto bylo zapotřebí se přikrčit či dokonce jít po čtyřech.
Václav Kohout

   

Několik zápisů vzniku a názvu obce
  • Kdy byla vesnice založena neznáme. Jedná se o vesnici již dříve založenou. Kdyby byla založena v 10. století, nazývala by se Kaznějovice podle potomků někdejšího zakladatele Kazněje.

Zápis z obecní kroniky č. I
  • KAZNĚJOV – Kaznějův dvůr. Toto osobní jméno vzniklo složenou přeponou – NĚJ ze základu KAZ a byla nejspíše domáckým tvarem jména Kazimír.

Zetek " Vlastivědný sborník"

  •   Totéž uvádí i Dr. Antonín Profous "Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny".
  •   Vladimír Karbušický "Nejstarší pověsti české" uvádí staročeský význam slova KÁZA KAZŇ znamená trest.
  •   Domněnka, že zde stávala káznice vznikla při kloubení základů domu p. Aloise Lexy č.p. 87 – p. Pikrt. Bylo zde nalezeno množství lidských kostí, ale i celé lidské kostry. Jan Ditrich, tajemník velkostatku Plasy, se odvolává na zápisy z archivu velkostatku. Nikde se nedochovaly.
  •  Lidské kosti, ale i kosti koní byly nalezeny i v širším okolí domu čp. 87. Proto se lze domnívat, že zde kdysi došlo k nějaké bitvě o které nic nevíme a nikde se o ní nepíše. Nedochovaly se žádné kosti k posouzení stáří. V dnešní době již nikdo nenahlásí žádný nález na svém pozemku z obav před archeologickým výzkumem.
  •  V roce 1039 podnikl český kníže Břetislav (1035-1055) válečné tažení do Polska pod záminkou zásahu proti pohanskému povstání. Mimo značné válečné kořisti získal ostatky sv. Vojtěcha pro Pražský hrad. Nad hrobem sv. Vojtěcha ve Hvězdně vyhlásil hnězdenská dekréta obsahující:

- monogamní a nerozlučitelná manželství

- svěcení nedělí a církevních svátků
- zákaz pohřbívání na polích a v lesích
- tresty za vraždy
- zákaz provozování krčem a zákaz pití lihových nápojů

  •   Až do nálezu uhlí v roce 1819 byl Kaznějov bezvýznamná vesnička ležící mimo hlavní cesty. V této době zde bylo 30 domů poměrně málo pevných. Nelze tedy předpokládat,že by bylo možné uhlídat uprostřed lesů třeba jen jednoho vězně.
  •   Zdejší obyvatelé byli poddanými kláštera, tudíž ve skutečnosti klášterním majetkem s robotní povinností. Na robotu museli dojíždět se svými potomky na celé panství kláštera.
  •   Vilém Seitl spsal v roce 1963 "Kaznějov dějiny obce". V úvodní větě píše: "Naše ves Kaznějov – jedniná svým jménem mezi obcemi naší republiky náležela dle prvních historicky písemných památek již od r. 1146 plaskému klášteru".
  •   Kaznějov byl původně zeměpanský majetek. První zmínka o Kazňovu je v zakládací listině kláštera plaskéno ze dne 25. srpna 1146, kde se uvádí, že kníže Vladislav II. (1140-1173 od r. 1158 král Vladislav I) se svojí manželkou Gertrudou daruje klášteru cisterciátů Plasy několik vesnic, mezi nimi je i Kazňov. Z toho je patrno, že Kaznňov existoval již dříve. Starší zprávy neexistují, proto se nedá doba vzniku určit. Tato listina je uložena v zemském archivu v Praze. 
  •   Vilém Seitl zde uvádí tuto zprávu latinsky a zároveň v českém překladu. Tento zápis můžeme považovat za nejstarší zprávu z dějin kláštera zapsanou v klášteře žijícími mnichy. Nikde se nepíše nic o káznici.

Název obce

    
    Původní název Kazňov byl za Rakouska – Uherska různě zkomolen. Užívalo se názvu Kasnau, Kázňov, Kasenau, Kasniau, KasinoW, Kazinov.

    
    Po vzniku Československé republiky jmenovala vláda komisi, která měla ve starých pramenech najít původní české názvy, protože řada jmen obcí byla rakouskými úřady všelijak zkomolena. Komise pracovala tři roky a změnila název Kazňova na Kaznějov.

 

    Od 1. ledna 1924 dle Úředního věstníku č. 1/1924 název Kazňov změněn na Kaznějov.

   

     V době Protektorátu Čechy a Morava , to je od 15. března 1939 do 5. května 1945 podle tehdejšího nařízení musel být uveden nejdříve německý název a pak teprve český.

    

    Tvrz – v žádných knihách není ani zmínka o jakémkoli opevnění nebo typu natož potom o tvrzi. Přesto tvrz v Kaznějově existovala a je doložena písemnými prameny. Kaznějov vznikl na příhodném místě na soutoku třech potoků jako slovanská osada. Osady přijímaly svá jména podle stařešiny rodů, vůdcích rodů nebo praotcích.

 

   Toto jsou vybrané, zachované spisy z naší minulosti. Záleží na každém z Vás, čemu uvěříte. 

 

Jindřich Novák