Z historie (Kaznějovský zpravodaj č. 1/2009)

Z historie - Kaznějovský zpravodaj 1/2009  -  str. 9 - 10

 

  • O čem nám vypravuje „devítka" na konci letopočtu - KAZNĚJOVSKÁ VÝROČÍ
  • Utrpení Židů v době německé okupace

 

rok O čem nám vypravuje „devítka" na konci letopočtu
KAZNĚJOVSKÁ VÝROČÍ
1439

• morová epidemie v Čechách
• Burjan z Gutštejna, majitel panství Bělá,kam patřil i Kaznějov, se stává hejtmanem Plzeňského kraje

1509

• Gutštejnům byl zkonfiskován skoro všechen majetek, který byl v této době větší než Rožmberský
• Bělou získávají Kolovratové, a tím i Kaznějov

1699

• zrušen „KLÁŠTERSKÝ RYBNÍK“

1769

• projíždí Kaznějovem císař Josef II, je ubytován v Čisté

1789

• vznikl nový hřbitov v Oboře, jako první zde byla pochována Eva Kameníková z Kaznějova
• zrušen hřbitov u kostela v Oboře

1819

• nalezeno uhlí „NA VRCHU“, důl nazván „FRANCISI“, vytěžené uhlí bylo dováženo do Hromnice
• držiteli propůjčena dvojitá důlní míra, to je 2x 45 116 m2

1839

• „NA VRCHU“ postaven koňský žentour pro vyvážení uhlí, toto místo bylo nazýváno „NA TREJBU“ (trejb byl žentour)

1859

• dána do provozu „CÍSAŘSKÁ SILNICE“ z Plzně do Kralovic
• na zelený čtvrtek bylo vidět na straně půlnoční několik nocí tuze krvavý oblak

1869

• v únoru byla první porada o stavbě dráhy

1879

• v chemické továrně byl postaven nový komorový systém

1889

• stávkovali kaznějovští horníci,k potlačení stávky povolány dva oddíly vojska
• vojsko zde bylo čtyři dny
• chemickou továrnu kupuje uhelný magnát Julius Petschke
• začíná modernizace chemické továrny
• skončena těžba uhlí na všech zdejších dolech

1909

• byl schválen dopis okresního výboru, ve kterém se obec ohražuje proti rozdělení Království českého na národní okresy
• v chudobinci se chová drůbež bez povolení
• továrna protestuje proti jmenování čestného občanství profesora Františka Kundráta a proti zapsání do voličského seznamu Josefa Volína
• uděluje se hostinská živnost panu Vlčkovi na kaolince za předpokladu, že bude odebírat pivo z pivovaru Plasy
• založen spolek pro osiřelou chudou mládež, obec přistoupila za člena s ročním příspěvkem 2 K 40 hal
• mrchoviště je oploceno
• zavedena obecní matrika
• uvažuje se o stavbě školy
• Alois Svoboda žádá o povolení obchodu

1919

• starostou obce je František Šmídl
• probíhá jednání o zřízení okresního soudu v Kaznějově. Bylo požádáno 53 obcí o vyjádření – souhlasilo 9 obcí, 9 bylo proti a ostatní se nevyjádřily
• Kaznějov má 6 válečných invalidů
• Ferdinand Fráz zřizuje trafiku
• probíhá jednání o přidělení Kaznějova k Plzni
• firma J.D.Starck si pronajímá místo k těžbě kaolinu č. katastru 1087/5
• vyhlášena pozemková reforma. Značně omezen katastr Kaznějova
• hájovna a myslivna patří od této doby do Krašovic
• první velká společná oslava prvního máje „NA TURNOVAČCE“ – nyní chátrající zimní stadion
• jednání o zřízení chodníků
• 1.7. změněn název chemického závodu na „JODASTA KAZNĚJOV“
• cementárnu legionářů koupil František Kratěna a zavedl barvení kůží
• obecní rada projednala stížnost na provokativní chování německých úředníků chemické továrny

1929

• založen sportovní klub „SK KAZNĚJOV“
• jednání zřízení kina
• v chemickém závodě povolena výstavba budovy na výrobu kyseliny citrónové
• pro zaměstnance chemické továrny postaven obytný dům později nazývaný „PARLAMENT“. Na každém poschodí 4 byty a již 2 WC
• firma Stavitelé Bauer a Brunet, soudní znalci z Dolního Rychnova, jednají o závadách v Parlamentě

1939

• okupace ČSR
• zřízení Protektorátu Čechy a Morava
• zavedena jízda vpravo
• uzavření vysokých škol
• němčina jako úřední jazyk
• zemřel MUDr. Václav Konopásek
• odebráno čestné občanství Dr. Edvardu Benešovi
• chemická továrna odebrána Juliu Petschkovi pro jeho židovský původ
• ředitelem chemického závodu se stal nacista Franz Waag
• přestěhována měšťanská škola ze Žihle, 15.1. začíná vyučování pro 79 dětí
• 14.2. zřízena mateřská škola v Cihelně
• přístavba školní budovy
• zbourána obecní kovárna
• postaven kiosek na nádraží (16.4.)
• postavena trafika pana Beránka u závor

1949

• chemická továrna přejmenována na závod „JODASTA“
• přestěhován okresní úřad z Kralovic do Plas
• založena organizace „PIONÝR“
• vybudována svatební síň na Obecním úřadě v č.p. 41
• sázení stromků ke hřbitovu a v lukách
• projíždí dva páry rychlíků
• postaveno 20 bytů v Horní ulici
• založeno myslivecké sdružení „DUBINA“
• vydán zákon o krajském zřízení
• vydán zákon o jednotném zemědělském družstvu

1959

• otevřen závodní klub
• postaven zimní stadion „NA DRAHÁCH“
• vyasfaltována silnice z Kaznějova do Obory

1979

• znovu zaveden letní čas
• dána do provozu druhá část čističky na chem. továrně

1989

• pád komunismu

1999

• vstup ČR do NATO
• „NA VRCHU“ postaven dřevěný kříž na počest našeho vstupu do NATO

  z dobových pramenů vybral Jindřich Novák

 

 

  Utrpení Židů v době německé okupace
 

    Německou okupací 15. března 1939 byla zrušena Československá republika a byl zřízen Protektorát Čechy a Morava. Slovensko se odtrhlo a zřídilo si vlastní stát.

    Okamžitě začaly platit říšské zákony a tím zejména Židům byla omezována práva a den po dni vyhlašována nová omezení. Od této chvíle byl jejich život velmi trpký.

    Ihned byl zabavován všechen židovský majetek a místo Židů byli na vedoucí místa dosazováni místní Němci. Židé pak směli vykonávat jen podřadnou práci. Tím docházelo k velkému stěhování celých rodin jejichž další osudy není možno zjistit.

    Další potupou bylo nařízení, že všichni Židé museli nosit na viditelném místě šesticípou žlutou hvězdu s nápisem „JUDE“.

    Od 9. ledna 1942 odchází první Židé z Plzně do koncentračních táborů. Osmdesát tisíc můžů, žen a dětí se odtud nikdy nevrátilo.

    Plzeň byla prvním městem, odkud byly vypravovány první židovské transporty. Jejich cílem měl být Terezín, kde měli pokojně žít v židovském ghetu. Skutečnost však byla jiná – Terezín byl přestupním místem do vyhlazovacích táborů.

    Naši kaznějovští spoluobčané odjížděli z Plzně do Terezína 18. ledna 1942. Byli to Ing. Bernard Klein ( 56 let), jeho žena Olga Kleinová (53 let) a syn Zdeněk Klein (23 let). Společně s nimi odjížděli Ing. Karel Vrba ( 53 let) a jeho žena Hedvika Vrbová (51 let).Rodina Vrbova odjíždí z Terezína 11. března 1942 dále na východ do Izbice. Tento den je považován za den jejich smrti.

    Další obětí války je rodina Kleinova, která odjíždí z Terezína 28. dubna 1942. I toto datum je považováno za poslední den jejich života. Cílem tohoto transportu byl Zamosc v Polsku.

    Ztrátou zaměstnání odchází do Prahy již bývalý ředitel chemického závodu Artur Pollak ( 60 let) a jeho žena Berta (49 let). Ani ti se změnou bydliště nevyhnuli transportu 24. dubna 1942 odjíždí do Terezína. Jejich poslední stopa končí odjezdem do Osvětimi 6. září 1943.

    Jiná jména našich postižených židovských spoluobčanů se nám nepodařilo zjistit. Jestliže si vy starší vzpomenete na někoho, připomeňte nám to. Myslíme si, že jejich oběť ve druhé světové válce by měla být jakýmkoli způsobem oceněna.

 

z dobových pramenů vybral Jindřich Novák