Průkopníci informačního věku

Průkopníc i informačního věku (1.): Charles Babbage

Britský matematik a vynálezce Charles Babbage se v první polovině 19. století pokusil zkonstruovat mechanický výpočetní stroj, jehož činnost byla založena na programování.

Průkopníci informačního věku (2.): Herman Hollerith

K slavným hrdinům počítačové prehistorie patří i americký vynálezce Herman Hollerith, tvůrce děrnoštítkových strojů pro zpracování a třídění údajů. Tento mladý inženýr jako první přišel s myšlenkou kódovat údaje všeho druhu do číselného tvaru a děrovat je do štítků.

Průkopníci informačního věku (3.): George Boole

Rozmach informačních technologií ve druhé polovině 20. století se neodvíjel jen od vývoje technologií, ale závisel i na pokroku v teoretických disciplínách, zejména v matematické logice. Žádný software se dnes neobejde bez logických kroků, bez operací s logickými proměnnými

Průkopníci informačního věku (4.): Vannevar Bush

Ve svém článku As We May Think, publikovaném v The Atlantic Monthly v roce 1945, představil nové způsoby práce s informacemi, které se později realizovaly v podobě hypertextu a World Wide Webu.

Průkopníci informačního věku (5.): Konrad Zuse

Název jeho autobiografie „Počítač – moje životní dílo“ zcela vystihuje podstatu úsilí tohoto německého inženýra. Na rozdíl od svých amerických i britských kolegů pracoval v takřka naprosté izolaci od vývojových trendů. Vyvinul první binární programovatelný počítač (označovaný dnes jako Z3), založil první komerční firmu na výrobu počítačů v Evropě a vypracoval systém pro programování počítačů (Plankalkül),

Průkopníci informačního věku (6.): Alan Turing

Bývá označován za „otce moderní informatiky“. Zcela právem. Publikoval základní myšlenky o moderní počítačové architektuře a založil teorii algoritmů, jeden z pilířů počítačových věd. Měl zásadní podíl na rozlomení německé šifry Enigma. Po válce patřil mezi stěžejní osobnosti vznikající kybernetiky a byl průkopníkem v oblasti umělé inteligence i ve studiu komplexních systémů.

Průkopníci informačního věku (7.): Howard Aiken

Vzkřísil ideje Charlese Babbagea a zkonstruoval výpočetní stroj, který naznačil potenciál moderní výpočetní techniky. Na Harvardově univerzitě založil počítačové středisko, z nějž se stalo jedno z prvních počítačových center. Navzdory svému obrovskému přínosu Howard Aiken v širší využití elektronických počítačů nevěřil.

Průkopníci informačního věku (8.): J. Mauchly a J. P. Eckert

Velký mozek či Pekelný stroj. Tak první americký elektronkový počítač ENIAC (Electronic Numerical Integrator And Computer) nazývali zaměstnanci, kteří na něm pracovali. Byl zkonstruován v letech 1943–1945 a sloužil takřka výhradně pro vojenské účely.

Průkopníci informačního věku (9.): John von Neumann

Jeho teorie významně ovlivnily řadu vědeckých oborů od kvantové fyziky po ekonomii, ve výpočetní technice je ale jeho význam zásadní. Převážná většina počítačů vyrobených od druhé poloviny čtyřicátých let jsou v zásadě „von Neumannovými stroji“ .

Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon

Americký matematik a elektroinženýr formuloval teorie, které zásadně ovlivnily nejen informatiku a kybernetiku, ale i řadu dalších vědeckých oborů. Mimo jiné mu vděčíme za exaktní definici pojmu informace.

Průkopníci informačního věku (11.): Norbert Wiener

Je považován za „otce kybernetiky“, nauky zkoumající abstraktní principy komplexních systémů a způsoby přenosu a zpracování informací. Jeho teorie zásadním způsobem ovlivnila nejen IT.

Průkopníci informačního věku (12.) Jack Kilby

Rychlost počítačů v průběhu posledního půlstoletí vzrostla více než bilionkrát. Tento pokrok byl možný jen díky integrovanému obvodu, jehož první funkční podobu sestrojil Jack Kilby.

Průkopníci informačního věku (13.) Jay W. Forrester

Díky magnetické jádrové paměti, kterou pomohl vyvinout, zkonstruoval první počítač, který byl schopný pracovat v reálném čase.

Průkopníci informačního věku (15.) John Backus

Na začátku padesátých let 20. století se výkon počítačů zvýšil tak, že numerické programy, jejichž tvorba trvala týdny, dokázaly poskytnout výsledky za několik minut, ba i sekund. Z tohoto důvodu začali vědci hledat způsoby, jak zjednodušit a zefektivnit vlastní programování. John Backus vyvinul se svým týmem v IBM programovací jazyk FORTRAN.