Beseda žáků 1. A s knihovnicí paní Soňou Tůmovou
Na 17. 10. 2019 pozvala žáky 1. A paní knihovnice Tůmová do své dětské knihovny na besedu o Večerníčkovi.
Žáci se pohodlně usadili na sedačky a beseda o večerníčcích mohla začít. Děti přivítal nejdříve plyšový večerníček se svojí nádhernou písničkou. Žáci pak byli paní knihovnicí seznámeni s historií večerníčku. Co to tedy večerníček je?
Večerníček je krátký desetiminutový pořad pro děti na dobrou noc. Tento pořad provází již několikátou generaci dětí. Večerníček by však nebyl tím, co je, kdyby nebyl spjatý s postavičkou Večerníčka.
Večerníček je kreslený chlapec v papírové čepici ve znělce, která pohádkové epizodě předchází. Autorem této postavičky je malíř Radek Pilař. Večerníček má papírovou čepici, modrou košili i botky, červené kalhoty a spoustu nástrojů pro bezpečný dojezd do cíle. Tato pohádková postavička provází děti i dospělé již od roku 1965. Legendární postavička letos oslaví 53let. Režisérem jeho jízdy byl Václav Bedřich, který svěřil animaci Antonínu Burešovi. Hudbu pak složil Ladislav Simon a hlas propůjčil Večerníčkovi tehdy pětiletý Michal Citavý, který tehdy trávil prázdniny nedaleko Prahy.
Prvním večerníčkem, jemuž předcházela znělka s dnes známou postavičkou Večerníčka, byla pohádka režiséra Václava Bedřicha O televizním strašidýlku. Příběh byl vyprávěn v kombinaci kreslené animace a fotek. Večerníček ale tehdy nemohl sledovat každý, protože televizi neměla každá domácnost. S rozvojem televize ale diváků přibývalo – v r. 1965 jich bylo již 2 mil. a v roce 1978 počet překročil 4 mil. První barevný večerníček mohli diváci sledovat v roce 1973.
Večerníček se vysílal vždy v neděli, nejdříve 1x týdně, 3x, 4x, 5x, 6x, a od roku 1973 denně.
Večerníček je nejžádanějším programem ČT při prodeji, kromě všech evropských zemí se dostal i do vzdálených zemí jako je Austrálie, Malajsie, Spojené arabské emiráty, Turecko, Japonsko, Čína, Korea, Indonésie a další.
Večerníčky jsou dnes vydávány na CD, DVD, a v knižní podobě.
Po tomto úvodu si žáci povídali o jednotlivých večerníčcích. Mohlo by se o nich mluvit dlouho, neboť děti jich znaly hodně. Známe je přece všichni, není potřeba je jmenovat. A ty, které například děti neznaly, jim připomněla paní knihovnice s paní učitelkou a společně si pak prohlédly některé večerníčky vydané v knižní podobě.
Celá knihovna byla laděná večerníčkově, neboť všude byly vystavené nějaké obrázky z večerníčků. Čas ale uběhl jako voda a žáci se museli nakonec vrátit do svých lavic. Děkujeme paní knihovnici za velmi pěkně připravenou besedu a těšíme se na další.
Zapsala: p. Tůmová a p. uč. Havlenová
