Z historie - Kaznějovský zpravodaj 1/2009 - str. 9 - 10
- O čem nám vypravuje „devítka" na konci letopočtu - KAZNĚJOVSKÁ VÝROČÍ
- Utrpení Židů v době německé okupace
rok | O čem nám vypravuje „devítka" na konci letopočtu KAZNĚJOVSKÁ VÝROČÍ |
1439 |
• morová epidemie v Čechách |
1509 |
• Gutštejnům byl zkonfiskován skoro všechen majetek, který byl v této době větší než Rožmberský |
1699 |
• zrušen „KLÁŠTERSKÝ RYBNÍK“ |
1769 |
• projíždí Kaznějovem císař Josef II, je ubytován v Čisté |
1789 |
• vznikl nový hřbitov v Oboře, jako první zde byla pochována Eva Kameníková z Kaznějova |
1819 |
• nalezeno uhlí „NA VRCHU“, důl nazván „FRANCISI“, vytěžené uhlí bylo dováženo do Hromnice |
1839 |
• „NA VRCHU“ postaven koňský žentour pro vyvážení uhlí, toto místo bylo nazýváno „NA TREJBU“ (trejb byl žentour) |
1859 |
• dána do provozu „CÍSAŘSKÁ SILNICE“ z Plzně do Kralovic |
1869 |
• v únoru byla první porada o stavbě dráhy |
1879 |
• v chemické továrně byl postaven nový komorový systém |
1889 |
• stávkovali kaznějovští horníci,k potlačení stávky povolány dva oddíly vojska |
1909 |
• byl schválen dopis okresního výboru, ve kterém se obec ohražuje proti rozdělení Království českého na národní okresy |
1919 |
• starostou obce je František Šmídl |
1929 |
• založen sportovní klub „SK KAZNĚJOV“ |
1939 |
• okupace ČSR |
1949 |
• chemická továrna přejmenována na závod „JODASTA“ |
1959 |
• otevřen závodní klub |
1979 |
• znovu zaveden letní čas |
1989 |
• pád komunismu |
1999 |
• vstup ČR do NATO |
z dobových pramenů vybral Jindřich Novák |
Utrpení Židů v době německé okupace |
Německou okupací 15. března 1939 byla zrušena Československá republika a byl zřízen Protektorát Čechy a Morava. Slovensko se odtrhlo a zřídilo si vlastní stát. Okamžitě začaly platit říšské zákony a tím zejména Židům byla omezována práva a den po dni vyhlašována nová omezení. Od této chvíle byl jejich život velmi trpký. Ihned byl zabavován všechen židovský majetek a místo Židů byli na vedoucí místa dosazováni místní Němci. Židé pak směli vykonávat jen podřadnou práci. Tím docházelo k velkému stěhování celých rodin jejichž další osudy není možno zjistit. Další potupou bylo nařízení, že všichni Židé museli nosit na viditelném místě šesticípou žlutou hvězdu s nápisem „JUDE“. Od 9. ledna 1942 odchází první Židé z Plzně do koncentračních táborů. Osmdesát tisíc můžů, žen a dětí se odtud nikdy nevrátilo. Plzeň byla prvním městem, odkud byly vypravovány první židovské transporty. Jejich cílem měl být Terezín, kde měli pokojně žít v židovském ghetu. Skutečnost však byla jiná – Terezín byl přestupním místem do vyhlazovacích táborů. Naši kaznějovští spoluobčané odjížděli z Plzně do Terezína 18. ledna 1942. Byli to Ing. Bernard Klein ( 56 let), jeho žena Olga Kleinová (53 let) a syn Zdeněk Klein (23 let). Společně s nimi odjížděli Ing. Karel Vrba ( 53 let) a jeho žena Hedvika Vrbová (51 let).Rodina Vrbova odjíždí z Terezína 11. března 1942 dále na východ do Izbice. Tento den je považován za den jejich smrti. Další obětí války je rodina Kleinova, která odjíždí z Terezína 28. dubna 1942. I toto datum je považováno za poslední den jejich života. Cílem tohoto transportu byl Zamosc v Polsku. Ztrátou zaměstnání odchází do Prahy již bývalý ředitel chemického závodu Artur Pollak ( 60 let) a jeho žena Berta (49 let). Ani ti se změnou bydliště nevyhnuli transportu 24. dubna 1942 odjíždí do Terezína. Jejich poslední stopa končí odjezdem do Osvětimi 6. září 1943. Jiná jména našich postižených židovských spoluobčanů se nám nepodařilo zjistit. Jestliže si vy starší vzpomenete na někoho, připomeňte nám to. Myslíme si, že jejich oběť ve druhé světové válce by měla být jakýmkoli způsobem oceněna.
z dobových pramenů vybral Jindřich Novák |