Kaznějovský zpravodaj 4/2007

Z historie (Kaznějovský zpravodaj 4/2007 – str. 10)
• Církevní správa na bývalém kralovickém okrese (Situace kolem roku 1930) •

 

Církevní správa na bývalém kralovickém okrese 
Situace kolem roku 1930
 

Pro okres Kralovice bylo důležité založení plasského kláštera cisterciátů knížetem Vladislavem II. roku 1146. Později byl založen klášter karmelitský v Rabštejně a johanistický v Manětíně.

Křesťanské chrámy byly zakládány poměrně rychle. Kolem roku 1384 bylo na území okresu 24 farních kostelů. Do reformace zůstala na Kralovicku jediná fara v Žebnici. Ostatní byly osazeny luteránskými pastory.

Po porážce vojska českých stavů v bitvě na Bílé hoře začalo období protireformace (rekatolizace), někde i násilnými způsoby. Po roce 1624 byla rekatolizace zvlášť zesílena. Nekatolíci nesměli držet pozemky, nesměli být pochováni na katolických hřbitovech., nemohli dědit, učit se řemeslu, nesměli vstupovat do manželského stavu. Kde se duchovenstvu v rekatolizaci nevedlo, bylo povoláváno vojsko, které se usazovalo u nekatolíků a hospodáře vyjídalo tak dlouho, dokud se nepřihlásil ke katolictví nebo neutekl.

Třicetiletou válkou (1618 – 1648) byla reformace potlačena. Bylo zničeno mnoho osad a chrámů, zbylé fary zůstávaly prázdné. Teprve koncem 18. století bylo započato s dosazováním duchovních správců.

Velké změny byly způsobeny reformami císaře Josefa II., který zrušil roku 1785 kláštery v Plasích a v Rabštejně.

V rámci římskokatolické církve bylo kolem roku 1930 na okrese Kralovice 19 farních obcí, ke kterým byly přidruženy okolní obce. Farní obce: ( v závorce přidružené obce).

Dolní Bělá - kostel Povýšení sv. Kříže(Dražeň, Horní Bělá, Hubenov, Lité, Lomnička, Loza Mrtník)

Čistá - kostel sv. Václava, kaple sv. Anny ( Břežany, Křekovice, Šípy, Všesulov – kostel sv. Martina, osada Kůzová, Václavy - část)

Chříč - kostel sv. Jana Nepomuckého ( Hlince – kostel sv. Petra a Pavla, Holovousy, Lhota , Milíčov – kostel sv. Petra v okovech, Slatina, Studená)

Kozojedy - kostel sv. Mikuláše ( Bohy, Brodeslavy, Černíkovice, Rakolusky, Všehrdy – kostel sv. Prokopa

Kožlany - kostel sv. Vavřince ( Hedčany, dvůr Hedečko, část osady Strachovic)

Kralovice - kostel sv. Petra a Pavla ( Buček, Dolní Hradiště, Dřevec, Hodyně, Hradecko, Kočín, Lednice, Výrov, samota Čečín). V Mariánském Týnci byl poutní chrám a cisterciáské proboštství.

Krašov - kostel sv. Ondřeje ( Bezvěrov- část, Kamenná Hora, Potok, Vlkošov)

Krašovice – kostel sv. Jiljí (Bučí, Trnová, Tatiná)

Křečov - kostel sv. Petra a Pavla (Hodovíz, Pláně, Štichovice, dvůr Osojno)

Liblín - kostel sv. Jana Nepomuckého (Břízsko, Bujesily, Chockov, Robčice, samota Nový mlýn)

Luková - kostel sv. Jiří ( Mezí, Újezd – část Domašín)

Manětín - kostel sv. Jana Křtitele a kostel sv. Barbory (Brdo, Česká Doubravice, Hrádek, Hvozd, Lipí, Újezd, Vladměřice)

Nečtiny - kostel sv. Jakuba, kostel sv. Anny (Březín, Doubravice, Preitenštejn, Račín – část, kostel sv. Bartoloměje v Březíně)

Obora – kostel sv. Michaela ( Koryta, Kaznějov, samoty Býkov, Jalovčiny, Kamenice)

Plasy - kostel Nanebevzetí P. Marie ( Babina, Nebřeziny, Korýtka, Lomnička – část, Rybnice, Vrážné)

Potvorov – kostel sv. Mikuláše ( Bílov, Bukovina, Sedlec, Trojany – část, osada Odlezly)

Rabštejn – kostel Sedmibolestné Panny Marie ( Hluboká – část, Kotaneč, Stvolny – kostel Narození P. Marie, Vysočany)

Strážiště - kostel sv. Martina ( Hluboká, Chrášťovice, Mladotice, samoty Frantův a Čoubův mlýn)

Žebnice – kostel sv. Jakuba (Horní Hradiště, Řemešín, Trojany, osada Hadačka, - část, samoty Rouda, Stradina, Podhrázský mlýn, hájovna u Zelených)

 

Církev Československá

Oproti církvi římskokatolické činí si po svých předcích nárok na spoluužívání chrámů. Je pro odluku církve od státu a vůči politickcým stranám zcela nestranná. V politickém okrese kralovickém jsou tři státem schválené náboženské obce – v Chříči, Kralovicích a Mladoticích.

 

Československá církev Evangelická

Základem učení je bible, vykládaná často velmi svodomyslně a v duchu moderního křesťanství. Pro celý politický okres je jedna náboženská obec, která má kazatelské stanice v Dolní Bělé, Čisté, Hvozdě, Kožlanech, Kralovicích, Manětíně, Mrtníku a v Plasích.

 

Židovská náboženská obec

   Má svoje synagogy v Dolní Bělé a v Nečtinech
 

V popisované době ( r. 1930) existovaly v různých místech tehdejšího okresu různé kaple a kapličky (Čivice, Hodyně, Jarov, Koryta, Mladotice, Potvorov, Trojany, Dolní Bělá, Horní Bělá, Hubenov, Kaznějov – kaple sv. Jana Nepomuckého, Lité, a také zvonice a zvoničky (Bučí, Doubravice, Korýtka, Spankov, Račín, Rybnice, Bujesily, Dolní Hradiště, Kočín, Borek, Lhota, Robčice, Slatiná, Studená).

 

 

Prameny: F.J. Zetek - Popis politického okresu kralovického ( 1932)

Mgr. Joserf Křížek