1. listopadu 1781 vydal císař Josef II. patent, kterým bylo zrušeno nevolnictví
Josef II. Habsburský, císař Svaté říše římské a nekorunovaný český král, byl panovníkem, který pokračoval v osvícenských reformách své matky Marie Terezie. Zasadil se mimo jiné o toleranci náboženství, omezení cenzury, reformu daní a uvolnění školství z církevní kontroly.
1. listopadu 1781 vydal patent o zrušení nevolnictví, kterým zbavoval poddané přímé závislosti na vrchnosti. Podle patentu se mohli poddaní svobodně odstěhovat bez souhlasu majitele panství, svobodně uzavírat manželství, svobodně nakládat se svým majetkem (prodávat jej či zadlužovat) nebo svobodně vybírat povolání pro své potomky. Dříve v podobných situacích potřebovali výhradní souhlas majitele panství, k němuž „náleželi“.
Důležitou součástí reformy byla také možnost vykoupit se z poddanství. To navíc přinášelo možnost zbavit se robotní práce, kterou Josef II. alespoň omezil na 3 dny v týdnu v období žní. Robotní povinnost byla ještě upravena v roce 1789 v berní a urbariální reformě, která robotu povolovala za mzdu. Po smrti Josefa II. však byla tato úprava urychleně zrušena a robota existovala ještě do roku 1848, kdy byla postupně za náhradu rušena.
Reforma měla za následek přesun části obyvatelstva do měst za prací, což podněcovalo průmyslovou revoluci. Příchod vesnických obyvatel do větších měst také posiloval zastoupení česky mluvících lidí s původní českou kulturou a tradicemi. Z tohoto fenoménu čerpalo v budoucnosti i české národní obrození.
| Patent o zrušení nevolnictví |
|
1781, 1. listopad
Patent o zrušení nevolnictví
My Josef Drahý, z boží milosti volený římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše, králv Germanii, v Uhřích, v Čechách etc., arcikníže rakouské, kníže burgundské a lotarynské etc. Vzkazujeme společným našimvěrno nejposlušnějším stavům,,vrchnostenským ouředníkům, rychtářům, konšelům a ostatním poddaným v Čechách, v Moravě a v Slezsku, naši zemoknížecímilost, a dáváme vám tuto nejmilostivěji k vyrozumění: Poněvadž jsme rozvážili, že vyhlazení a vyzdvižení tělesné poddanosti neb člověčenství a uvedení mírné, dle případu našich rakouských dědičných zemí spořádané poddanosti, k zvelebení vorby a společnýho polního hospodářství, jakož i taky k přičindlivému vyhledávání užitku velmi prospěšné jest, a že se taková proměna s zdravým (sic) rozumem, tak taky s láskou bližního srovnává: protož jsme pohnuti byli tělesnou poddanost nebo člověčenství hned od této chvíle zcela vyzdvihnouti, místo ní ale mírnou poddanost uvédsti, a tudy gruntovním vrchnostem a jejich ouředníkům jakož i poddaným následující pravidlo k nejbedlivějšímu zachování příkazně předepsati: 1. Má jeden každý poddaný právo, jedině na předběžné ohlášení a neodplatně k obdržení mající ceduli, v stav manželský vstoupiti. Jakož i taky 2. jednomu každýmu poddanýmu na vůli se zanechává, že on s pozorováním toho, co naše nejvyšší ustanovení strany okršleckýho verbování předpisuje, i také z panství se odstěhovati,a někde jinde v zemi se usaditi anebo službu hledati může; však ale mají oni poddaní, kteří se ze svých panství odebrati, a jinde buďto s nějakým hospodářstvím a domem zaopatřiti, anebo jenom jakožto podruzi se usaditi chtějí, rovně neodplatný list svého propuštění žádati, a tudy se vykázati povinni budou, že z předešlýho vrchnostenského závazku propuštěni jsou. 3. Můžou se poddaní dle libosti řemeslům a kunstům etc. učiti, a bez vejhostných listů,který beztoho již zcela přestávají, k svému vyživení potřebný vejdělek tu, kdeby ho najíti mohli,hledati. 4. Nebudou poddaní povinni, budoucně nějaké dvorské služby víceji konati. Však ale 5. budou oni poddaní, kteří od otce a matky osiřeli jsou, z té příčiny, že gruntovní vrchnost jejich vrchní poručenství neodplatně obstarává, povinni, sirotčí léta jenom v těch místech, kde v obyčeji jsou, na dvorské služby vynaložiti, které ale nikde dýle nežli tři léta trvati nemají.A poněvadž: 6. všechny ostatní roboty, naturální a peněžité daně, jenž z podacích gruntův k vykonání jsou a ku kterému [sic] poddaní i taky po vyzdvižené tělesné poddanosti zavázáni zůstanou,v našich Českých zemích dle robotních patentův beztoho vyměřené a ustanovené jsou : taki mimo nich nikde něco víceji poddaným uložiti nemůže, tím mírněji, ale poněvadž oni nyní za tělesný poddaný více uznáni býti nemohou, bude se mocti jménem předešlé tělesné poddanosti něco jiného od nich žádati. Konečně vyrozumívá se samo od sebe, že poddaní svým gruntovním vrchnostem i taky po vyzdvižené tělesné poddanosti dle oných, v nápodobných případnostech beztoho pozůstávajících našich nejvyšších příkazův s poslušenstvím dáleji zavázáni zůstanou. Podle čehož se tedy gruntovní vrchnosti a poddaní budoucně říditi, naši představení krajský a jiný ouřadové zemský ale v takových vyskytovati se mohoucích případnostech toto nařízení za nevyhnutedlné pravidlo držeti, a na téhož vyplnění tu nejbedlivější pozornost vynaložiti povinni budou. Neb v tom pozůstává naše nejvyšší i přísná vůle a poručení. Dáno v našem hlavním a sídelním městě Vídni 1. dne měsíce listopadu 1781, království našich římského osmnáctého a dědičných zemských prvního roku. Josef (L. S.)
Henricus Comes á Blümegen, Patent uložen ve Státním ústředním archivu ve fondu Sbírka patentů, č. 2003. |
Text dokumentu ke stažení:
